Se začátkem podzimu se nám pomalu plní spíže a postupně vyprazdňují záhonky v zahradách. Jak s nimi naložit po sklizni tak, aby půda prospívala a měli jsme je připraveny na další sezónu? Přečtěte si našich 5 tipů na to, jak pečovat o půdu na zahrádce po sklizni.
1. Prodlužte si sezónu a zasejte podzimní a zimní plodiny
Není všem dnům konec a zahrádkářské sezóně ještě nemusíte dávat sbohem. Existuje spousta plodin, kterým vyhovuje chladnější počasí pozdního léta a brzkého podzimu, některé dokonce odolávají i mrazům a můžete je na záhoncích mít po celou zimu a postupně sklízet. Pokud je zasejete teď, máte před sebou do příští sezóny ještě jednu sklizeň vlastní čerstvé zeleniny. Vyzkoušet můžete asijskou listovou zeleninu: mizunu, mibunu nebo pak choi, rukolu, polníček, ředkvičky, vodnici, špenát nebo mangold. Zasít můžete i plodiny pro brzkou jarní sklizeň, například hlávkový salát nebo cibuli.
2. Vysejte zelené hnojení
Při sklizni odebíráme společně s plodinami i organickou hmotu, která je nezbytná pro zdravý život v půdě. Je proto potřeba organickou hmotu do půdy vracet. Kromě výše zmíněného mulče můžete vyzkoušet i zelené hnojení. Jedná se o plodiny, které nesejete pro sklizeň, ale za účelem ponechání v půdě. Jejich kořínky prokypří půdu, rozkládající se biomasa dodá organickou hmotu a pokud ještě stihnou vykvést, poskytnou potravu včelám a dalším opylovačům v době, kdy už toho na našich zahrádkách moc nekvete.
Semena zeleného hnojení se kombinují do různých směsí podle toho, jak dlouho má zelené hnojení půdu pokrývat, jaké rostlině předchází či po které následuje. Taky je dobré si promyslet, jak dlouho má půdu pokrývat a jestli chcete, aby v zimě vymrzla či nikoliv. Dobrou rostlinou pro začátečníky je svazenka. Pokročilejší vysévají různé směsy, kde má každá rostlina svůj účel. Běžně se požívá například: pohanka, slunečnice, ječmen, oves, ředkev olejná, řepka, hrách, peluška nebo bob.
Jak meziplodiny používá Anička Hudská ze ZAzemí?
Pokud jde o setí meziplodin, neztrácím ani minutu. Kamarádi ještě kopou brambory a už jim házím semínka na záda. Vzala jsem si k srdci dávný výrok kohosi, že půda, která není pokrytá rostlinami krvácí a nepřestávám žasnout nad schopností přírody toto krvácení zastavit.
Nejsem nijak nadšeným vyznavačem polykultur. Mám vyzkoušené, že každá rostlina potřebuje kousek svého vlastního životního prostoru. Ale pokud jde o meziplodinu, fantazii žádné meze nekladu a smíchám všechno, co zrovna najdu: roketu, řeřichu, ředkvičku, špenát – to všechno má šanci na sklizeň, když zasejete do konce srpna a máte štěstí na počasí. A aby se zaručeně zelenalo, přidám řepku, slunečnici, hrášek…
Trošku punkový přístup k zelenému hnojení vyzkoušela i Helča Škrdlíková z naší nadace:
„Párkrát jsem jako zeleného hnojení zasela semínka, která mi zbyla z předchozích let a neměla už dobrou klíčivost. Bylo mi líto je jen tak hodit na kompost a zároveň jsem nechtěla “riskovat” jejich zasetí, abych pak neměla poloprázdné záhonky. Tak jsme je všechny smíchala a zasela jako polykulturu asi na dva záhony. Nakonec jsem z nich i něco sklidila a zbytek nechala jako pokryv záhonku přes zimu.”
Předseda naší správní rady Radomil Hradil kombinuje na zahradě různé druhy:
„Na zahradě používám směs svazenky, pohanky a slunečnice v kombinaci s ječmenem nebo ovsem. Dobré je kombinovat směsi jednoděložných a dvouděložných rostlin: kvůli svazčitému kořenovému systému u prvních a kůlovému kořenu u druhých.“
3. Vyzkoušejte bezorebnou metodu
Zkuste letos záhonky po sklizni nerýt, jak jste možná byli doposud zvyklí. Při rytí totiž zahyne spousta půdních organismů, protože jim obracíme svět doslova vzhůru nohama: ty, kterým vyhovuje život pod povrchem, vrhneme na povrch, kde je zahubí světlo, mráz či vzduch. Naopak ty, kteří žijí na povrchu a mají rády světlo a vzduch, po obrácení půdy pravděpodobně zničí tma a udusí se. Možná si negativních důsledků rytí nevšímáme, protože část organismů vždy přežije a při vhodných podmínkách se zase rozmnoží a nahradí své uhynulé druhy, možná si ale všimneme těch pozitivních důsledků, když půdu letos neobrátíme.
4. Chraňte půdu před mrazem
Pokud necháme půdu holou, promrzne nám a mráz zabije spoustu dalších užitečných tvorečků. Pokud ale půdu před mrazem ochráníme, většina organismů přežije a až se na jaře zase oteplí, začnou pro zdraví půdy a našich rostlin pracovat dříve a rychleji. Dříve tuto funkci zastávala sněhová pokrývka a holá pole proto tolik netrpěla. Na sníh se ale kvůli změně klimatu už dávno nedá spolehnout a tak se musíme inspirovat v přírodě, kde málokterá půda zůstává na zimu obnažená. Zakrývají ji totiž opadané listy stromů a odumřelá těla rostlin. Na záhoncích můžeme tento stav napodobit mulčem. Jako mulč může posloužit spadané listí, sláma, tráva, zkompostovaná dřevní štěpka, karton nebo nezarytý kompost, hnůj či zelené hnojení.
5. Obohaťte záhony kompostem či hnojem
Obohatit záhony o organickou hmotu můžete i kompostem případně hnojem, pokud máte jeho zdroj. Pokud ne, zkuste se poptat sousedů, kteří mají hospodářská zvířata. Koupit se dá i hnůj granulovaný, tam je ale potřeba počítat s vyšší cenou. Hnůj se dá sehnat i přes Bazoš, Sbazar, Aukro či facebookovou skupinu HNŮJ Z CELÉHO ČESKA-nabídka poptávka. Kompost zase můžete zkusit koupit v městské kompostárně.