Půda je pro mne jeden z orgánů těla živé planety. Součást zázraku, který umožňuje život tady na Zemi. 

Vystudovala zahradní a krajinářskou architekturu v Lednici na Moravě a roční postgraduální program Ekonomie pro přechod na Schumacher College v Anglii. Osm let pracovala v oblasti územního plánování pro město Brno. Její základní otázkou je, jak žít šťastný a naplňující život, aniž by to bylo na úkor života samotného. Zabývá se proto hledáním a šířením informací o udržitelných způsobech života. Podporuje místní ekonomiku a šetrný vztah zemědělců i společnosti k půdě. V této oblasti spolupracuje s Asociací místních potravinových iniciativ (AMPI) a s Nadací Pro půdu.

Co pro mne půda znamená?

Půda je pro mne jeden z orgánů těla živé planety. Součást zázraku, který umožňuje život tady na Zemi. Nevyčíslitelný dar. Vím, že zdraví půdy ovlivňuje i mé zdraví.

Co mne zaujalo na myšlenkách Nadace Pro půdu?

Především to, že v centru její pozornosti je půda a zachování jejího zdraví a úrodnosti. Tvoří se zde nový přístup k vlastnictví půdy založený na právu užívání, které je spojeno se závazkem zodpovědné péče o půdu.

Proč si myslím, že je sdílené vlastnictví půdy důležité?

Vlastnictví všeho, co pochází ze Země (ať už je to půda, voda, vzduch, lesy,…) je ve své podstatě absurdní. Jsme obyvatelé této planety a z tohoto pohledu my patříme k ní a ne ona nám. Proto považuji neomezené soukromé vlastnictví půdy a zacházení s půdou jako s komoditou, většinou čistě pro účely zisku, jako dlouhodobě neudržitelné. Sdílené vlastnictví půdy vnímám jako výraz posunu našeho vztahu k Zemi – od toho, kdy ze Země převážně bereme, směrem k tomu, kdy Zemi také vracíme a dáváme.