Časopis Regenerace ve svém 11. čísle roku 2016 otiskl rozhovor s Radomilem Hradilem o Nadaci, přinášíme vám stručný výtak částí o Nadaci, celý rozhovor v časopise.
Mohl byste představit Nadaci Pro půdu, čím se zabývá, co je jejím cílem?
Nadace vznikla na začátku letošního roku asi po dvou letech příprav. U nás je něco takového ojedinělé, ale na Západě existuje řada podobných iniciativ. Hlavní myšlenkou je, že není správné, pokud půda
někomu patří. Pak se totiž často stává předmětem spekulací nebo se s ní zachází nešetrně na úkor úrodnosti a jenom se z ní „doluje“. S tímhle nápadem přišel majitel půdy, Miloslav Knížek z farmy Bemagro – což je biodynamický podnik s výměrou asi dva tisíce hektarů. Sám vnímal, že není
v pořádku, když půdu vlastní, a dospěl tak k tomu, že založí Nadaci a půdu tam vloží.
Zatím je v ní asi dvě stě hektarů. Cílem je rozšiřovat fond postupně, jak v samotném Bemagru, tak ho nabídnout i jako možnost pro jiné lidi, kteří chtějí hospodařit, ale sami nemají přístup k půdě. Máme
jednu hlavní podmínku, aby to bylo šetrné ekologické hospodaření.
Domníváte se tedy, že není v pořádku, pokud je půda předmětem trhu?
Přesně tak. Pro spoustu lidí je to těžko pochopitelné. Nedokážou se srovnat s tím, že by na tom mělo být něco špatného – myslí si, že ten, komu půda patří, se o ni postará nejlíp. Vnímáme to tak, že vzduch
nikomu nepatří, voda by neměla nikomu patřit a u půdy je to něco podobného. Druhý aspekt spočívá v tom, že vlastnictví půdy v sobě nese určitá rizika. Jak říká Míla Knížek, nikdo neví, co se může
přihodit – nejprve tu máme prosperující biodynamický statek, ale majitele může napadnout, že půdu prodá. Ze dne na den sem přijde někdo jiný, bude tu chtít pěstovat řepku a všechno přijde vniveč.
Chceme půdu zabezpečit i proti těmto eventualitám.
Jak to bude z právního hlediska? Vlastníkem půdy bude Nadace?
Ano, jinak to právně ani nejde, podle zákonů půda musí někomu patřit. Ale je zabezpečená na základě nadačních listin a také tím, že zde funguje rozhodovací kolektivní orgán. Je tak zabráněno
tomu, aby se s půdou cokoli stalo, aby ji někdo prodal nebo nějakým způsobem zpronevěřil.
Domníváte se, že takto bude možné produkovat kvalitnější potraviny, než je dnes běžné?
Na základě vědeckých poznatků, ale i zdravého rozumu je zřejmé, že pokud se používají pesticidy – což jsou vlastně biocidy, tedy látky, které ničí život –, má to zkrátka nepříznivý vliv na úrodnost
půdy, na půdní život a odráží se i v kvalitě potravin a jejich vitalitě. O tom, na co se ptáte, jsem přesvědčený, protože se v ekologickém zemědělství pohybuju už od roku 1991. To, že ekologické hospodaření produkuje zdravější potraviny, je moje hluboké přesvědčení a přijde mi to
naprosto logické a samozřejmé.
Jak to bude s financemi? Komu poplynou zisky z prodeje zemědělských produktů?
To je věc obhospodařovatele. Zemědělec si půdu pronajímá od Nadace. To, co pěstuje, si sám prodává a z toho financuje svou vlastní činnost. Stejně tak dotace pobírá obhospodařovatel, a to v souladu
s běžnou legislativou a obvyklou praxí. Příjmy, které plynou nadaci, jsou pouze z nájmu půdy. Zachovali jsme obvyklou cenu pronájmu v regionu. Hlásí se vám už někteří zájemci o hospodaření
ve spolupráci s Nadací? Ještě jsme s tím pořádně nešli na veřejnost. Dohodli jsme se, že ještě nějakou
dobu počkáme, necháme to trochu usadit a zaběhneme postupy v jednom podniku. Půjdeme s tím ven postupně, aby vše stálo na dostatečně pevných nohách. Je to takový první krok, základ, aby se nadace mohla rozrůstat a sloužit dál do budoucna, ať už v té lokalitě, nebo i jinde v republice.
Zdroj: Regenerace 11/16.