„Chci pěstovat zeleninu bez chemie, vracet život do půdy a vytvářet obživu pro sebe i komunitu. Ale už měsíce marně hledám pozemek. Ceny jsou neúnosné, pronájmy nejisté a půda se prodává spíš investorům než farmářům. Není to fér. Začínám si klást otázku: Má v Evropě ještě malý farmář své místo?“
Tato otázka trápí mnoho (nejen mladých začínajících) zemědělců napříč Evropou. Existují však organizace, které se snaží zpřístupnit půdu těm, kdo s ní chtějí pracovat udržitelně – s ohledem na krajinu, komunitu i budoucí generace. Nadace Pro půdu je hrdou součástí evropské sítě Access to Land, která aktuálně sdružuje přibližně 18 organizací usilujících o zpřístupnění půdy pro ekologické hospodaření, generační obměnu zemědělců a podporu krajiny jako společného statku (commons) – tedy tak, aby každý mohl ovlivnit, jak se s půdou nakládá a co se s ní děje. V tomto článku vám představíme tři evropské organizace – z Belgie, Velké Británie a Rumunska.
Terre-en-vue (Belgie): Komunitní přístup k půdě jako odpověď na koncentraci vlastnictví
Belgická zemědělská krajina byla po staletí charakteristická vysokou mírou rozmanitosti. Menší farmy zásobovaly místní obyvatelstvo potravinami, zatímco větší se zaměřovaly na pěstování lnu nebo chov ovcí pro rozvíjející se textilní průmysl. V posledních desetiletích však tato pestrost ustupuje – malých farem ubývá a půda se soustřeďuje v rukou velkých vlastníků.
Na tento vývoj reaguje organizace Terre-en-vue, která vznikla v roce 2011 jako nezisková organizace a později vytvořila také družstvo se statusem sociálního podniku a nadaci. Tento třípilířový model slouží k ochraně půdy a podpoře ekologického zemědělství.
- Nezisková organizace koordinuje činnost hnutí – je financována z veřejných dotací, zajišťuje práci zaměstnanců a dobrovolníků a pořádá osvětové aktivity.
- Sociální podnik – družstvo – slouží k nabývání zemědělské půdy, kterou následně pronajímá farmářům. Prostředky na nákup pocházejí od členů družstva – podílníků. Každý má právo na jeden hlas bez ohledu na výši vkladu, což zaručuje demokratický způsob rozhodování.
- Nadace přijímá finanční i věcné dary, včetně půdy, a poskytuje stabilní podporu pro dlouhodobé fungování družstva i neziskové složky.
Specifikem modelu Terre-en-vue je, že před samotným nákupem pozemku vzniká místní skupina občanů, kteří chtějí danou farmu podpořit. Tyto skupiny se aktivně zapojují do života farmy: pořádají akce, pomáhají s propagací, budují partnerství a sledují, jak se s půdou nakládá. Spolupráce mezi farmářem a komunitou tak nekončí koupí půdy, ale dál se rozvíjí.
Do roku 2022 se do projektu zapojilo více než 3 300 akcionářů a Terre-en-vue podpořila přístup k půdě pro více než 32 farem. Kromě nákupu a pronájmu půdy propojuje vlastníky s novými farmáři, podporuje dvě inkubační farmy pro začínající zemědělce a věnuje se i vzdělávání veřejnosti.
Soil Association Land Trust (Velká Británie): Zajištění kontinuity na půdě
Ve Velké Británii je půda nejen drahá, ale i výrazně koncentrovaná v soukromém vlastnictví – dědictví historického vývoje, kdy byly od středověku postupně zabírány společné obecní pozemky. Tento proces vyvrcholil v 18. a 19. století zákony známými jako „Enclosure Acts“, které umožnily jejich legální převod do rukou soukromníků.
V tomto kontextu působí Soil Association Land Trust (SALT) – sesterská organizace britské Soil Association, která je přední institucí v oblasti ekologického zemědělství a nakládání s půdou. SALT vlastní čtyři farmy a jedno pole ve Skotsku (celkem 151 ha) a má přislíbeno dalších 14 farem o rozloze přes 1 000 ha, které by měly být převedeny do jejího vlastnictví během příštích 10–20 let.
Obě organizace fungují jako neziskové instituce s vlastní právní subjektivitou – mohou tedy vlastnit půdu, uzavírat smlouvy či zaměstnávat lidi. Nejsou založeny za účelem vytváření zisku pro členy a veškeré prostředky využívají výhradně k naplňování svého poslání. Jejich majetek podléhá právní ochraně, která zajišťuje, že nemůže být volně prodán.
Zajímavé je, že SALT vznikl výhradně díky darovaným farmám, bez počátečního kapitálu. Půdu darují starší zemědělci nebo vlastníci bez nástupců, kteří chtějí zajistit, aby jejich půda byla i nadále využívána ekologicky a ve veřejném zájmu.
Na rozdíl od belgického modelu, kde se veřejnost přímo podílí na vlastnictví půdy, SALT veřejnost do vlastnictví nezapojuje. Lidé se však mohou stát členy Soil Association, dostávat aktuální informace, zapojovat se do kampaní a podporovat její aktivity finančními dary.
ALPA (Rumunsko): Zachování tradičního zemědělství
Rumunsko je výjimečné tím, že zde působí téměř polovina všech evropských zemědělců. Malá hospodářství, tradiční metody a hluboké vazby na půdu jsou zde stále živé. Tento jedinečný model zemědělství však čelí silnému tlaku – půdním spekulacím, záborům pro těžbu a energetiku a demografické krizi na venkově. Až 66 % farmářů je starších 55 let a pouze 7 % je mladších než 35 let.
Na tyto výzvy reaguje organizace ALPA – Land for Life, založená v roce 2018. Jejím cílem je zachování agroekologického hospodaření a ochrana zemědělské půdy v bioregionu Țara Călatei v Transylvánii – oblasti známé svým kulturním dědictvím a zachovalou biodiverzitou.
Právní formou je ALPA nezisková organizace typu asociaţie, což přibližně odpovídá českému spolku. Půdu získává dvěma způsoby – buď díky finančním darům (od jednotlivců či firem), které použije na nákup konkrétních pozemků, nebo prostřednictvím přímo darované půdy od místních vlastníků.
Farmáři se na ALPA obracejí s konkrétním pozemkem, o který mají zájem, nebo žádají o pomoc s jeho vyhledáním. Organizace pozemek následně koupí a farmářům jej dlouhodobě pronajímá za dostupných podmínek. Tento model je podobný systému, který využívá Nadace Pro půdu.
Každá z představených organizací působí v odlišném právním, ekonomickém a historickém kontextu. Belgická Terre-en-vue staví na komunitním modelu s důrazem na demokratickou správu půdy, britská SALT funguje díky darům jednotlivců a rumunská ALPA usiluje o zachování tradičního zemědělství. Rozdílné právní formy ukazují, že cesty k půdě mohou být různé, ale jejich základní cíl je společný: zajistit půdu těm, kdo ji chtějí obhospodařovat ekologicky, s úctou ke krajině a ve prospěch místních komunit.
Nadace Pro půdu sdílí stejnou vizi. Usilujeme o to, aby se půda u nás dostávala do rukou těch, kdo ji chtějí chránit a zúrodňovat i pro budoucí generace. Jde nám stejně, jako u těchto organizací, o hladkou generační výměnu – aby do zemědělství vstupovali mladí lidé, kteří chtějí hospodařit s ohledem k půdě, krajině a k místní komunitě.
Pokud vás zajímají další inspirativní přístupy a organizace, navštivte stránku evropské sítě Access to Land, která sdružuje podobné iniciativy napříč Evropou.