Na začátku ledna se tým Nadace Pro půdu a zemědělci, kteří hospodaří na nadační půdě, potkali na farmě Jagava, kousek od Mladé Boleslavi. Už to bylo potřeba! Od posledního setkání, které proběhlo v Kutné Hoře před 3 lety, se k nám přidalo 5 nových lidí (s celkem 3 projekty). Setkání jsme svolali víkendové, abychom měli dost času si popovídat nejen o hospodaření a o půdě, ale také oslavit 10 let od vzniku nadace. Kromě zástupců Farmy Malonty, kteří z časových důvodů nemohli přijet, jsme se sešli v plném počtu.
Jen přijet znamenalo velké odhodlání, protože celý víkend hustě sněžilo a cesty nebyly na všech místech prohrnuté. Na druhou stranu jsme si užili sněhu při inspirativní procházce po pozemcích farmy Jagavy, která je krásná nejen pojetím vnitřních prostor, ale i propracovaným designem agrolesnických výsadeb.
Už nám bude 10 let!
Nadace Pro půdu oficiálně vznikla 7. ledna 2016. Na setkání jsme tedy i ochutnali výborný dort, který upekla Zůza z inkubační farmy ve Valči a připili si vínem, které přivezl Lukáš Lorenc ze svého vinohradu. Anička Hudská i Jana Rosenbaumová připravili chuťovky z vlastní zeleniny a náš předseda Radomil Hradil připomněl vznik nadace a odkaz zakladatele Míly Knížka.
Na programu kromě oslav a procházky po farmě Jagavě jsme věnovali čas krátkým prezentacím s představením každé farmy, povídání o tom, co se děje na evropské úrovni v rámci sítě Access to Land, která sdružuje organizace věnující se přístupu k půdě, a představení skupiny Lokálové, se kterou nyní spolupracujeme.
Jak se jednotlivým zemědělcům daří?
Za Farmu Lukava přijela Jana Rosenbaumová. Letos jdou cestou zjednodušování. Hledají nový model fungování farmy, který bude pro ně celkově udržitelnější. Chtějí prodávat zeleninu skrze KPZ farmy Jednorožec a zkusit dodávat zeleninu do restaurací. Mimo hospodaření se věnují zejména vzdělávání, jsou koordinátoři zemědělských praxí ve Farmářské škole a Martin Rosenbaum k tomu navíc učí na Střední hospodářské a lesnické škole ve Frýdlantu.
Za spolek ZAzemí přijelo 5 zástupců. Anička Hudská vyprávěla, jak je potěšilo získat 2. místo v ocenění Pestrá krajina. A nás potěšilo, že ocenění za péči o krajinu Českého ráje získal právě spolek ZAzemí. O pozemky se starají ve stabilním týmu, ke kterému se přidávají místní vždy tam, kde se výsadby realizují (zejména v propojení se základními školami). V současné době pečují o 10 hektarů polních sadů, 8 hektarů lesa a 6 km liniových výsadeb. Z toho 4 hektary polních sadů jsou nadační. Kromě toho se nadále věnují i komunitnímu chovu slepic a kompostování. “Stromy, kompost, slepice – naše svatá trojice”, jak říká Anička.
Eva a Marek Raisovi se věnují zejména chovu dobytka a minulý rok se jim stáda opět rozrůstala. Díky nadačním pozemkům jsou soběstační v senu. Nicméně závěr roku byl pro ně osobně náročný a tak zvažují, jakým způsobem budou pokračovat s hospodařením dál.
Lukáš Lorenc nám představil svou cestu k vinařství. Letos úspěšně sklidil cca 800 kg vína na svých vinicích a v příštím roce se chystá budovat zázemí. Večer nám všem udělal výbornou ochutnávku různých biodynamických a naturálních vín, včetně těch jeho.
Na nové inkubační farmě ve Valči, která ve spolupráci s Farmářskou školou vzniká na místě původní farmy Biostatek, se Zůza Burdová a Vítek Ferenc chystají na svou první sezonu. Nechali zorat velkou plochu, kde budou pěstovat zeleninu s využitím meziplodin a nadále už pečovat o pole bezorebně. Kromě pěstební plochy se jejich farma rozrostla o slepice. Čeká je ještě spousta práce a tak jim držme v prvním zátěžovém roce palce, ať se na novém místě dobře zabydlí a daří se jim tam.
Jaké myšlenky vzešly ze společného sdílení?
Povídali jsme si hodně o tom, jak se podpořit navzájem a zároveň, jak podpořit myšlenku Nadace Pro půdu jako takové. Rádi bychom do budoucna například označili nadační půdu fyzicky přímo na místě, nebo produkty nadačních zemědělců, že byly vypěstovány či vyprodukovány na zdravé, živé a svobodné půdě. Zemědělci ocenili vzájemné sdílení a rádi by se potkávali takto osobně častěji. I když je každý ze zemědělců jiný a hospodaří ve specifických podmínkách, bylo povzbuzující, že myšlenka nás všech je podobná – zachovávat půdu a krajinu zdravou i pro další generace.