Přijde mi to jako geniální propojení dvou důležitých cílů – zdravá půda plus spokojení hospodáři a jejich odběratelé, čímž Nadace ošetřuje bolestivé místo současné tuzemské zemědělské politiky. 

Po studiu revitalizace krajiny v Ústí nad Labem se věnovala výzkumu v oblasti historie krajiny, v Laboratoři geoinformatiky UJEP se podílela na tvorbě metodik využití historických mapových podkladů pro studium krajinných změn, na pracovišti Akademie věd v Třeboni zkoumala vývoj říčních niv. Deset let coby soukromý zemědělec chovala ovce a koně na farmě poblíž rakouských hranic. V současnosti pracuje na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity a v Nadaci Pro půdu. Příroda a krajina jsou pro ni nejen fascinujícím objektem studia, ale i zdrojem hudební inspirace.

Co pro mne znamená půda?

Tajemný prostor, o kterém toho dosud víme dost málo. Místo přetváření odumřelých částí v živé a živelné, odrazový můstek růstu. Vrstva spojená s pevným zakořeněním a výživou. Matérii, kterou nemůžeme pominout, nemít, ignorovat, pokud chceme žít a růst. Půdou jsme a v půdu se obrátíme 😉

Co mne zaujalo na myšlenkách Nadace Pro půdu?

Propojení mezi půdou, která potřebuje péči, a lidmi, kteří o ni chtějí pečovat a z finančních důvodů nemůžou. Přijde mi to jako geniální propojení dvou důležitých cílů – zdravá půda plus spokojení hospodáři a jejich odběratelé, čímž Nadace ošetřuje bolestivé místo současné tuzemské zemědělské politiky. 

Proč si myslím, že je sdílené vlastnictví půdy důležité?

Do péče o zdraví půdy se zapojuje víc lidí, farmář na to není sám, a lépe se zajišťuje kontinuita šetrného zacházení s půdou. Kromě podobných praktických výhod vnímám sdílené vlastnictví jako posun k etickému, rovnoprávnému, uctivému vztahu k půdě a k hojnosti, kterou poskytuje.