Lukáš oslovil Nadaci Pro půdu s přáním koupit pro něj do nadace malý vinohrad. Vinaře jsme do této chvíle mezi nadačními zemědělci neměli, v každém případě Lukáš do naší pestré směsice zemědělců krásně zapadne. Víme, že je to kluk, který se věnoval posledních 5 let sbírání zkušeností v biodynamickém zemědělství i vinařství, a tak jsme ho rádi v jeho snu podpořili a přivítali mezi nadační zemědělce.
Fandíte také drobným zemědělcům a záleží vám na zdravé půdě a krajině? Nyní běží sbírka na nákup právě tohoto malého vinohradu pro Lukáše. Přidáte se? Odkaz na projekt zde
Kdo je Nadace Pro půdu a jak funguje?
Naším posláním je chránit půdu a podporovat drobné začínající ekologické zemědělce. Drobní zemědělci se na nás obracejí s vytipovanými pozemky, které podle našich možností kupujeme do nadace a následně je zemědelci za férových podmínek dlouhodobě pronajímáme. Nadační půda je tak chráněná v nadaci před zastavěním, nešetrným konvenčním hospodařením a spekulacemi na finančním trhu. Drobní ekologičtí zemědělci naopak mohou hospodařit na pozemcích, které si vyhlídli a nemusí se zadlužit.
Představíš se nám? Jaká byla tvá cesta k vinařství?
Jmenuji se Lukáš Lorenc. Vystudoval jsem střední zahradnickou školu Rajhrad, obor ekologie a životní prostředí. A říkal jsem si, že ta škola mě výborně připravila na dělání různých papírů a razítkování dotací. Jenže jsem si řekl, tyjo, to mě úplně nebere, chtěl bych spíše dělat něco v terénu. A to byl hlavní impuls.
Při maturitě přišel covid. A já jsem měl už dříve přání, že bych rád vycestoval na dlouhou dobu, klidně na 10 nebo 20 let jako poutník. (smích) S covidem se situace změnila, protože jsem nemohl nikam odjet. V té době jsem objevil farmářskou školu. Díky bohu za to. Tam jsem pochopil, že štěstí nemusím najít v zahraničí, ale i doma na své půdě.
Tak jsem se o hospodaření začal zajímat, začal jsem to studovat, navštívil jsem pár farem. Byl jsem na farmě v Novohradských horách, kde jsem půl roku dělal zeleninu. Pak jsem šel do Velkých Hostěrádek na ekologickou farmu, k sociálnímu podniku Jasan. Tam jsem taky dělal zeleninu, plus výrobky jako pesta, marmelády, sirupy, které jsem pak prodával na trhu. To mě moc bavilo.
Pak se mi naskytla možnost odcestovat přes Farmářskou školu do Rakouska na stříhání vinic ve skvělém podniku Nikolaihof. To je první biodynamické vinařství v Rakousku, a jedno z prvních na světě. Takže jsem do toho hned šel. Navíc tam zrovna probíhal kurz Simonit & Sirch na citlivý střih vinic, kterého jsem se zúčastnil. Od té doby tam jezdím střídavě na sezonu už čtvrtým rokem.
Rok poté jsem byl na stáži ve vinařství Vitikultur Moser, což je také biodynamické vinařství, kde jsem zažil celou sezonu na vinohradu i práci ve sklepě, kde jsem si vyzkoušel, jak se víno vyrábí. Tyto zkušenosti tvoří můj základ.
Potom jsem si říkal: Já bych rád měl něco svého. Proto jsem rozhodil sítě, zašel jsem na nějaké setkání u nás v Bošovicích a tam jsem dostal nabídky na vinohrady, které jsem si pronajal. Rok na to už mám hektar a půl, a díky nadaci budu moct hospodařit na dalším kousku. Takže krásně se to rozrůstá.
K vínu jsi tedy došel v průběhu Farmářské školy?
Asi jo. Vždycky mě to zajímalo, protože jsme i v rodině měli vinohrady, ale nikdo se o ně nechtěl starat a než jsem vyrostl, tak se ty vinohrady prodaly nebo pronajaly, takže už k nim nemám přístup.
Takže jste měli zemědělství a vinařství v rodině?
Děda měl hromady hektarů a všechno se skoro prodalo nebo pronajalo. Začínám tedy nanovo. Ale já si to střihnu od začátku klidně.
Táhlo tě to tedy odjakživa pracovat venku, s půdou?
Jo, určitě pracovat fyzicky, manuálně. Za tím počítačem nebo papírováním to není úplně můj styl.
Když jsi byl poprvé na stáži ve vinařství, co se stalo, že tě tento obor tak nadchnul?
Poznal jsem tam, řekněme, vinařskou bublinu, nebo minimálně tu biodynamickou a ekologickou bublinu vinařů, která mi je hodně sympatická. Potkal jsem se tam se zajímavými lidmi, kteří stříhali vinnou révu se mnou. Zejména pak druhý a třetí rok jsem se potkal s dvěma vinaři z Maďarska, kteří mě zasvětili do naturálních vín. Na tom mě bavilo poznávat, co v tom vínu je, co všechno se v něm dá objevit, co ho dokáže ovlivnit a přišlo mi to o dost komplexnější než pěstování zeleniny. Mrkev má sice různé odrůdy, ale ze stejného vinohradu mohou vzniknout úplně jiná vína v závislosti na tom, jak to pojmu.
To se mi na tom líbí – je to svět, do kterého se můžu ponořit hodně hluboko a vytvářet zajímavé věci.
Zároveň mě začalo bavit stříhání vinné révy a začal jsem stříhat i ovocné stromy. Takže tato zkušenost v Rakousku mě zformovala. Navíc je tam nádherný sklep, římský, dva tisíce let starý. Je to neuvěřitelné. A já bych si taky moc přál takový nádherný sklep.
Co jsou přírodní, tedy naturální vína a proč je to teď takový boom?
Určitě je to boom, taky mi přijde. Já bych řekl, že hlavní rozdíl je, že u naturálních vín se nefiltruje, je tam delší doba, kdy se fermentuje na slupkách. A ve slupkách je více kyseliny, víc taninu. Tanin je přirozený konzervant, takže když je to na slupkách, tak to víno má potom menší tendenci se kazit. Ale zároveň do toho pouští i různé chutě a mění barvu vína. Proto se někdy naturálním vínům říká oranžová vína. Obecně tato vína mají charakterističtější chuť, ale nesmí se to také přehánět, protože to pak může přebíjet terroir daného vína. (terroir znamená souhrn vlivů všech, zejména přírodních podmínek konkrétního místa na pěstované rostliny, díky kterým vzniká jedinečný a nezaměnitelný produkt. pozn.red.) Navíc, dělalo se to tak dřív. Proto ta vína dříve vydržela déle a nepřidávala se síra, protože nebyla potřeba.
Takže je to nějaký návrat částečně k tomu, jak to bylo dřív.
Určitě.
Zmínil jsi pojem terroir, to je souhrn podmínek, které daný produkt ovlivňují?
Ano, to jsou podmínky, které se nachází na daném místě. Například půda, klima, rostliny, které tam rostou. To ovlivňuje také životnost rostlin, například když se víno špatně stříhá, tak se dožije třeba 20, 30 let, a když se stříhá správně, tak se dožije stovky let. A bohužel se zapomnělo, jak se to má správně stříhat, a všichni si teď myslí, že to dělají dobře, ale nedělají to dobře.
Mě zaujal ten pojem terroir, protože se to týká i půdy…
No právě. V biodynamickém zemědělství, když používám roháček, i s tím křemenáčkem, tak vyživuji ty mikroby, ekoton v půdě. A to má podle mě velkou roli na terroir, protože jsou tam mnohem dostupnější živiny a všechno se to propojuje i s houbami a stromy.
Například, když jsou na vinohradu meruňky a je tam zdravá půda, ve které je vše propojené, tak mají pak zastoupení i v chuti a vůni vína.
Jaký význam má půda pro tebe osobně?
Myslím si, že do vína přidává nějaký balanc a strukturu. Hlavně víno bude zdravější, protože
ty rostliny se budou mít líp, dožijí se víc let, nebudou strádat, nebudou mít stres. A o to mi jde. Chci to dělat zodpovědně. Já bych to nemohl dělat s pocitem, že vím, že tam zabíjím milion mikrobů nebo hmyzu. A takhle bych to dělal všude, i kdybych nedělal vinařství. Kdybych se rozhodl pro zeleninu, tak ji dělám ekologicky nebo biodynamicky. Prostě zdravá půda, zdravé rostliny, zdraví lidé.
Jaká je tvá vize? Kam chceš směřovat do budoucna?
Prvotní je vlastně zachránit ty vinohrady, protože polovina z nich je zanedbaná a nejsou třeba rok či dva stříhané. Takže první krok je udržet vinohrady naživu. Až se to povede, tak možná malinkaté rozšiřování, ale maximálně do tří nebo čtyř hektarů, a udělat takovou pohodu tady na Moravě.
Chci provozovat vinárnu, restauraci, kavárnu, kam by si mohli turisté zajít sednout. Protože tady máme papouščí zoo a lidé si stěžují, že hospoda je málo otevřená, a tak udělat místo, které by bylo spolehlivé.
Navíc ta vinařská kultura k Moravě patří. Chtěl bych to nějak obnovit, protože v naší vesnici už to hodně vymřelo. Je tady pár vinařů, ale nemají vyloženě vinařství, dělají to spíše pro sebe a pro známé. Ale chci, aby to pro mě bylo na půl úvazek, abych to zvládl já s někým na půl a k tomu se přiživovat něčím jiným.
Plánuješ na těch pozemcích dělat i něco jiného kromě pěstování vína?
Jo, nějaké ovoce, meruňky, třešně, různě. To budu dělat přímo na nadačním pozemku, protože tam je k tomu plocha. Proto kousek chceme dosadit vinohradem a jinak si tu plochu nechali pro nějaké stromy. Protože bychom rádi produkovali i něco jiného.
Celý projekt děláme společně s Mojmírem Kopeckým. On je architekt v Brně, ale byl u zrodu Veselé biofarmy a farmy Probio ve Velkých Hostěrádkách. Oba jsme členy spolku Veselá biofarma, kde jsme se vlastně potkali. Já jsem se zajímal o jejich experimentální vinohrádek, co tam mají, asi necelých 400 hlav. Měl jsem možnost mít nějakých pár řádků navíc, tak jsem se ho zeptal, jestli o to nemá zájem. Ze začátku jsme to dělali zvlášť a nakonec jsme to spojili a vyhovuje nám to více. Když jeden nemůže, tak ten druhý to udělá. A máme i stejnou vizi dělat přírodní víno, něco autentického, něco, co bude vycházet z nás a lidé to můžou objevovat.
Proč jsi se obrátil na Nadaci Pro půdu?
Na Nadaci Pro půdu jsem se obrátil, protože jsem dostal nabídku na koupi pozemku – vinohradu, kde je i malá chatka. Cena byla 400 tisíc a to si nemůžu dovolit jen tak.
Věděl jsem, že nadace existuje, i díky Helči Škrdlíkové z Farmářské školy, a tak jsem se nadaci ozval.
Jak ten pozemek vypadá?
Pozemek, který nadace kupuje, je mimo vesnici blízko starého rybníka, ve kterém někdy ještě bývá voda. Nachází se v kopci směrem na jih a sousedí s ním jiný udržovaný vinohrad. Kolem pozemku jsou nálety. Vinohrad se jeden rok nestříhal, je trochu zanedbaný.
Plány jsou takové, že tam dosadíme vinohrad a nějaké stromy. A není tam možnost mechanizace, protože řádky jsou hodně blízko u sebe, takže to bude hodně ruční práce.
Chceš něco dodat na závěr?
Asi to nejdůležitější, co by mělo zaznít, je zdravá půda, zdravé rostliny, zdraví lidé.
