Přečtěte si článek od Aničky Hudské ze spolku ZAzemí, který hospodaří i na nadačních pozemcích.
„Co tam mohlo růst pšenice !!!“ Slýcháme my ekologové nářky obyvatel venkova, když sázíme stromy v krajině. Tedy hned po tom, co vyhovíme nářkům obyvatelů měst „Kdybyste radši sázeli stromy !!!“
Ale my nesázíme sad. My sázíme polní sad. Polní sad je termín, kterým naši předci označovali prostor pro své živobytí. Řady ovocných stromů vzdálené od sebe zpravidla jen 10-15 m lemovaly pruhy políček brambor, obilí, zeleniny. A předpokládám, že tehdejší hospodář moc dobře věděl, proč to dělá právě takhle. Vedle pšenice sklízel i ovoce – důležitý zdroj nejen vitamínů, ale i cukru, hospodářstvím se neproháněl beztrestně vítr, který pole vysouší a negativně ovlivňuje hospodaření rostlin s dusíkem, ani voda, která odnáší ornici, zato se tam proháněla spousta havěti, která likvidovala škůdce a celý ten systém byl stabilní. Dnes se takové porosty opět navracejí pod označením agrolesnický systém, ale nám se slovní spojení polní sad líbí a tak u něj s naším úsilím o pestrou krajinu tvrdošíjně zůstáváme.
Čtvrthektarový polní sad v Nudvojovicích u Turnova je však polním sadem na druhou. Kromě toho, že je to políčko lemované stromy, je totiž uprostřed mnohahektarového pole. Zkrátka sad v poli.
Jak k tomu došlo?
a) Konvenční zemědělec vytvořil v poli remízek, aby posílil biodiverzitu v území
b) Konvenční zemědělec účelně využil nové dotace na tvorbu remízků v krajině
c) Majitelka pozemku už se nechtěla dívat na to, jak konvenční zemědělec nakládá s její půdou, hledala nového nájemce a tak oslovila náš spolek ZAzemí, jestli bychom pro pozemek neměli přírodě bližší využití
A měli jsme. Okraje oné polní nudličky jsme osázeli jabloněmi, hrušněmi, švestkami, třešněmi, ořechy, kdoulemi a mezi nimi oseli prostor dýní hokkaido. A ano, mohla tam růst pšenice a neroste, ale roste tam dýně a i kdyby tam byl obyčejný sad a pod stromy rostla tráva, je snad ovoce potravinou méně hodnotnou? Vysokokmenná jabloň na semenné podnoži vyprodukuje až 300 kg jablek a náklady na pěstování stromu, který si díky bohatému kořenovému systému sám obstará vodu i výživu, nepotřebuje tedy žádnou závlahu ani průmyslová hnojiva, se blíží nule.
A ano, vysadit sad zemědělcům do pole můžeme nazvat v jistém úhlu pohledu výtržností, ale příroda jí vítá a příroda je taky soused.