Miloslav Knížek
Půda je dar, který jsme dostali k užívání. Používám toto slovo znovu záměrně, protože nemá jít například o využívání či dokonce zneužívání.
Biodynamický hospodář z jižních Čech, zakladatel Nadace Pro půdu.
Jaký je můj vztah k půdě?
Je uctivý, postupem let jsem pochopil, že jde o něco úžasného, co ani naši špičkoví vědci nejsou schopni pořádně vysvětlit natož napodobit. Takže půdu obdivuji, vážím si jí a zároveň ji mám rád. Těším se ze spolupráce, která snad přináší užitek nám oběma. Půda je dar, který jsme dostali k užívání. Používám toto slovo znovu záměrně, protože nemá jít například o využívání či dokonce zneužívání.
Proč jsem se rozhodl založit Nadaci Pro půdu?
První podnět před několika lety byly rozhovory s biodynamickými zemědělci a alternativními ekonomy. Půda není náš výrobek, neměla by být komoditou k obchodování. Přestože jsem ji tak ani tehdy nebral, necítil jsem se jako majitel, ale spíše jako správce s odpovědností, tak jsem si uvědomil, že pro mne není vhodné být úředně majitelem. A forma nadace se nakonec ukázala jako nejlepší ze současných možností našeho práva. A v průběhu času a rozhovorů s moudřejšími lidmi to všechno začalo zapadat i se záměrem pomáhat půdě jako organismu, ke kterému se dnes my lidé chováme hodně nerozumně, někdy až likvidačně.
Proč jsem přesvědčen, že půda ve vlastnictví Nadace je “bezpečnější” než v mém soukromém vlastnictví?
Otázka bezpečnosti, jistoty apod. může být trochu zavádějící. Podle mne naše běžné zajišťování je velmi často pouhou iluzí či ještě spíše omylem. Ale pokud odpovím v běžném duchu – selhání většího počtu lidí, kteří jsou ve správní nebo dozorčí radě, mi přijde méně pravděpodobné než u jednotlivce. A pak má nadace svoji nadační listinu, která výrazně omezuje to, co se s půdou může dít.