Po 14 letech čerpání dotací vidíme, že při srovnatelných ekonomických podmínkách je celková péče o půdu v ČR horší než v okolních státech. I když jsou zemědělci při čerpání dotací povinni dodržovat zásady správné zemědělské praxe a pobírají dotace na ekologická opatření (ozelenění, tzv. greening), plní dotace svou ekologickou funkci jen v omezeném rozsahu.
Česká vláda, která podmínky pro čerpání dotací nastavuje, tak nechrání zájmy obyvatel České republiky. V půdě jsou jedovatou chemií hubeny mikroorganismy nutné pro tvorbu humusu, budování půdní struktury a zadržování vody v půdě. Opatření proti erozi půdy jsou nedostatečná, málo se využívají přírodní organická hnojiva. Voda pak z půdy odtéká do povrchových a podzemních vod společně se zbytky průmyslových hnojiv a jedy k hubení plevelů (herbicidy), houbových chorob (fungicidy) a hmyzu (insekticidy).
Důsledkem je zhoršená pestrost a kvalita životního prostředí, mizení živočišných druhů, nedostatek vody a ohrožení zdraví obyvatel kontaminovanou pitnou vodou.
Chceme, aby dotace plnily svůj společenský účel, pro který jsou poskytovány, a aby zemědělci využívali peníze nás, daňových poplatníků ku prospěchu krajiny i nás občanů.
Chceme, aby diskuse o nastavení dotační politiky – kdo a za jakých podmínek může získat finanční podporu z našich daní – byla transparentní, aby byly vypořádány všechny odborné požadavky a výsledkem tak byla nejlepší možná praxe.
Jedná se zejména o následující výčet požadavků:
- Podporovat výrobu a využívání kompostů, pěstování zeleného hnojení a aplikaci statkových hnojiv na úkor průmyslových hnojiv.
- Podporovat systémy integrované produkce a ochrany rostlin, které přirozeným způsobem chrání rostliny a snižují spotřebu postřiků na ochranu rostlin (pesticidů).
- Podporovat práci s půdou a investice do půdy (meziplodiny, podsevy, bilanční hnojení, střídání a množství plodin) prostřednictvím systému hodnocení (bonifikace / bodový systém) na podporu “zdraví půdy” s cílem zachovat život v půdě, podpořit rozvoj mikroorganismů a stabilitu půdní struktury, včetně sledování množství a poměrů živin na zemědělských pozemcích.
- Nastavit pravidla pro omezení velikosti půdních bloků pro pěstování jedné plodiny podle místních podmínek na 20 – 40 ha.
- Podporovat tvorbu a údržbu malých vodních ploch a údržbu vodotečí.
- Podporovat tvorbu krajinných prvků a rozvoj agrolesnictví.
- Při nastavování ekonomických nástrojů a hodnocení přínosů a dopadů započítávat všechny externality.
- Zavést systematickou podporu vzdělávání na všech úrovních a výměnu zkušeností se špičkovými pracovišti ve světě pro vzdělávání expertů.
Na sestavení prohlášení se v průběhu listopadu a prosince 2018 doposud podíleli:
Ing. Michaela Budňáková, ministerstvo zemědělství, ministerský rada
Prof. Dr. Ing. Luboš Borůvka, vedoucí katedry pedologie a ochrany půdy České zemědělské univerzity
Petr Havel, Agrární analytik, šéfredaktor portálu Naše voda
Ing. Vratislava Janovská Ph.D., krajinná ekoložka
Ing. Radim Kotrba, Ph.D., fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita
Mgr. Pavel Šremer, místopředseda Společnosti za trvale udržitelný život
Alena Malíková, Bioinstitut, o.p.s., Institutu pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny v Olomouci
Ing. Tibor Schwarz, Dis., poradce pro Zelený Dům Chrudim
Jan Valeška, PRO-BIO LIGA, Asociace místních ekologických iniciativ, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství
Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., Ředitelství ochrany přírodních zdrojů při Evropské komisi, bývalý ministr životního prostředí
Ing. arch. Martin Říha
Arne Springorum, MBA, hydrogeolog, environmentální konzultant ve společnosti HE Consulting s.r.o.
Ing. Jan Vopravil PhD, vedoucí Oddělení Pedologie a ochrana půdy Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
Ondřej Holubík, půdní chemik, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
Ing. Jakub Neužil, zemědělec, jednatel společnosti AGROLA-EKO s.r.o,
Ing. Kateřina Koubová, manažer projektu Kompostuj.cz
Tomáš Hodek, předseda spolku Ekodomov
Děkujeme.
Text převzatý z Voda pro každého.