Z krize příležitost. Tak by se dala shrnout situace s Biostatkem ve Valči, když se Vojta Veselý rozhodl ukončit svou zemědělskou činnost. Kladli jsme si otázku: Jak nalezneme nového zemědělce, který bude o nadační pozemky hospodařit stejně dobře jako Vojta? Nakonec spolu s Farmářskou školou, která v Česku vzdělává novou generaci ekologických a biodynamických zemědělců, jsme přišli s nápadem: využít Biostatek jako inkubační farmu, kde si může začínající farmář vyzkoušet svůj podnikatelský záměr, aniž by musel vydávat velké částky za pozemky či vybavení. Bude to po Farmě Jednorožec druhá inkubační farma pro studenty Farmářské školy.

Co je inkubační farma a proč ji v ČR potřebujeme
Model inkubačních farem je v Česku nový, ale ve Francii či ve Velké Británii už roky pomáhá začínajícím farmářům postavit se na vlastní nohy. Jde o testovací prostor, kde si zájemci mohou vyzkoušet reálné farmaření ještě předtím, než založí vlastní podnik. Takový prostor je klíčový zejména pro lidi, kteří nepocházejí z tradičního zemědělského prostředí. Ti totiž často nemají přístup k půdě ani kapitálu, chybí jim praxe i síť kontaktů. Inkubační farma jim umožní dělat chyby, učit se, získávat zkušenosti – a to bez velkého rizika.

Kde již inkubační farmy existují?
Kolega Jan Valeška je takový otec zakladatel mnoha agroekologických projektů a zároveň zastupuje Nadaci Pro půdu na zahraničních výjezdech sítě evropských organizací Access to Land. Díky těmto cestám přiveze vždy mnoho zajímavých podnětů pro náš český kontext. Největší inspirací je Francie, ve které organizace Terre de Liens (větší obdoba Nadace Pro půdu) zajistila pro ekologické zemědělce již přes 12 000 hektarů. Není tedy divu, že mají velké zkušenosti i s inkubačními farmami, které sdružují v síti RENETA.
Francie a Belgie: síť RENETA
RENETA (národní síť zemědělských inkubátorů) má více než 80 členů – kolem 60 fungujících inkubátorů a skoro 20 nově vznikajících ve Francii a Belgii. Jde o velmi unikátní a inspirativní síť v Evropě, která zde nemá obdobu. RENETA vznikla už v roce 2009 a mezi její členy patří obce, organizace, družstva, vzdělávací instituce i soukromí vlastníci, kteří poskytují novým farmářům přístup k půdě. V roce 2022 se do jejího programu zapojilo až přibližně 1 200 lidí, kteří si mohli v praxi otestovat život farmáře.

Jak RENETA funguje v praxi?
Představme si člověka, který právě dokončil studium agronomie, nebo někoho, kdo se chce přeorientovat z úplně jiného oboru – například na pěstování bylinek či zeleniny. Má základní podnikatelský plán, ale není si jistý a rád by si ho otestoval v reálných podmínkách. Právě zde vstupuje do hry RENETA. Zde si vyhledá vhodnou organizaci, kde by chtěl svůj projekt otestovat, a zkontaktuje se s ní.
V závislosti na typu organizace může mít různý právní status – od zaměstnance přes dobrovolníka až po praktikanta atd. Ve Francii navíc existuje takzvaná smlouva o podpoře podnikatelského projektu (CAPE), která umožňuje testovat ekonomickou životaschopnost farmy pod záštitou podpůrné struktury. Ta zajišťuje přístup k materiálním a finančním prostředkům, doprovodné služby i sociální krytí. V rámci testovací fáze bude mít na farmě k dispozici stroje, nářadí, budovy a podporu odborníků v oblastech jako finance, marketing či plánování. Díky praktickému testování po cca jednom až třech letech je schopen odhadnout šance svého projektu – a rozhodnout se, zda si založí vlastní farmu na základě reálných zkušeností.
Příklady členů sítě RENETA
- Le Germoir – první inkubační farma ve Francii fungující od roku 2005. Poskytuje prostory, pomoc a vybavení pro 3 až 4 osoby ročně. Na 4 ha ekologické půdy dosud působilo 22 účastníků, z nichž 16 založilo vlastní projekt a 6 zůstalo aktivních v zemědělském sektoru. Ukazuje to, že takovéto inkubátory mají velký potenciál.
- Rhizome – družstvo, které vzniklo v roce 2014 na základě spolupráce více stran jako reakce na podporu nových zemědělců v regionu. Dnes působí v celé Normandii a spolupracuje s různými místními partnery, včetně obcí, komunálních svazů a dalších organizací.

Velká Británie: Landworkers’ Alliance
Ve Velké Británii se rozvoj inkubačních farem koordinuje zejména prostřednictvím sdružení Landworkers’ Alliance (LWA) – odborové organizace malých farmářů, pěstitelů, lesníků a zemědělských pracovníků. Cílem LWA je zlepšit podmínky těchto skupin a podporovat udržitelné využívání půdy a místní potravinové systémy. V současnosti síť zahrnuje 5 inkubačních farem. Většina z nich si účtuje roční poplatek, což může být pro některé zájemce překážkou. Na rozdíl od Francie, kde farmáři fungují v rámci oficiální právní struktury a pod záštitou inkubační organizace, působí ve Velké Británii jako samostatní účastníci programu – využívají farmu na základě individuálních dohod a často při tom ještě pracují jinde, aby si zajistili příjem.

Zúročení zkušeností z Centra Konipas
V Nadaci Pro půdu nápad inkubačních farem probublává již delší dobu. Nejdříve jsme se ve spolupráci s farmou Lukavou pustili do centra Konipas, z.ú., které se nakonec vyvinulo do projektu zaměřeného zejména na zemědělské stáže. Farmářská škola pro změnu založila Farmu Jednorožec, která je také řízená studenty. Proměna Biostatku však jde ještě o krok dál – vytváří plně funkční, reálné prostředí, kde si budoucí farmáři mohou vyzkoušet samostatné hospodaření, testovat své dovednosti a rozvíjet podnikatelské nápady, a kde jsou to oni, kdo má hlavní zodpovědnost za chod farmy. V současnosti se hospodaření na Biostatku ujali studenti Farmářské školy Zuzana a Vítek. Garantem jim je Jakub Pešek ze zeleninové farmy Svobodné Hory. Tento rok se tedy ukáže, jak taková inkubační farma v českých podmínkách může fungovat a zda to může být cesta i pro další začínající zemědělce.