V časopisu 7. Generace vyšel rozhovor s bývalou koordinátorkou sítě Access to Land – hnutí pro přístup k půdě ekologických zemědělců, které jsme součástí. Rozhovor připravil Tomáš Uhnák. Vřele doporučujeme! Celý článek na webu 7. generace.
Níže vybíráme pár úryvků…
Před deseti lety byla zřízena síť Přístup k půdě (Access to Land Network). Dnes má patnáct členských organizací, včetně české Nadace pro půdu. S jakými cíli vznikla?
Acces to Land Network funguje jako neformální síť evropských organizací, které jsou všechny založené zdola a které se zabývají půdou, pomáhají agroekologickým farmářům získat přístup k půdě, zajistit půdu pro hospodaření a zachovat půdu v dobrém stavu. Máme velmi rozdílné členské organizace. Někteří členové, například zmiňovaní Terre de Liens, se zabývají akvizicemi půdy a přímo pomáhají zemědělcům v přístupu k půdě. Jiné organizace, například katalánská Škola pastýřů ve Španělsku, pomáhají školením lidí, kteří se zemědělstvím začínají. Takže o síť se zajímaly i organizace, jejichž hlavním zaměřením není zemědělství.
V rámci naší sítě děláme především dvě věci. První je velmi praktické sdílení zkušeností, aby naše organizace zesílily, získaly nové nástroje i nové nápady. Tím mohou rozšířit svou práci a potencionálně rozvinout nové oblasti činností. Někteří členové se například zabývali nástupnictvím zemědělských podniků. S úpadkem rodinného nástupnictví se převzetí farmy stává stále větším problémem, takže počet organizací, které školí, rozvíjí a usnadňuje práci s převzetím farmy, stále roste. Pořádáme návštěvy v terénu, vytváříme případové studie, videa a webináře.
Druhou sférou, ve které se naše síť angažuje, je zdůraznění významu půdy jako zásadní průřezové složky, která se dotýká tolika dalších témat. Ve věcech půdy přicházíme do styku s dalšími organizacemi občanské společnosti, veřejnými institucemi a vedoucími činiteli EU a pokaždé máme stejné motto a stejný přístup. Prohlašujeme, že se musíme starat o půdu a musíme usnadnit přístup k půdě, protože řešení potřeb v oblasti přístupu k půdě umožní uskutečnit dvě změny v Evropě. Jedná se o změnu zemědělských systémů, tedy přechod z hlediska modelů zemědělství, což dále umožní generační výměnu farmářů. Pokud ovlivníte užívání půdy a její ochranu, budete mít přímý dopad na dva prvky, které představují zásadní výzvy evropského potravinářství a zemědělství. Takže velkou součástí práce naší sítě byl výzkum a sestavování dat, analýzy, srovnávání situace v oblasti půdy v různých zemích, tedy hlavní překážky, ceny půdy a konkrétní potíže mladých zemědělců v Belgii, Španělsku a jinde. Jsou stejné, nebo odlišné? Jaký vliv mají jednotlivé zemědělské strategie v různých zemích na zajištění, usnadnění či zabraňování přístupu farmářů k půdě? Které země mají silnou regulaci půdy, které ne, a co by se dalo zlepšit? Postupně přecházíme od zkoumání souvislostí k předkládání většího množství strategických návrhů na národní a evropské úrovni, které se týkající zlepšení přístupu farmářů k půdě.
Ve zprávě Evropské komise z roku 2017 se uvádí, že v Evropě existuje problém s koncentrací vlastnictví půdy. Jaké mechanismy k tomu vedly a proč je to problém?
Koncentraci vlastnictví půdy vnímáme jako problém, protože to v praxi znamená, že jeden zemědělec nebo podnik ve svých rukou drží stále více půdy. To podle nás vytváří několik druhů problémů. První problém spočívá v tom, že koncentrace vlastnictví půdy jde velmi často ruku v ruce s průmyslovým zemědělstvím, kde abyste byli jako zemědělci ziskoví, musíte neustále zvyšovat produkci — nasazovat stroje, umělá hnojiva, pesticidy, zvyšovat kapitál, který investujete do půdy, a zvětšovat rozlohu obhospodařované půdy.
Druhým problémem je, že v určitém smyslu platí (nacházíte-li se v zemi, která je součástí systému společné zemědělské politiky), že čím více máte půdy a čím více dostáváte dotací, tím více dotací dostáváte na půdu a tím více si můžete koupit půdy. A tak je trh s půdou o to méně spravedlivý. Protože zemědělec, který již půdu má, dostává dotace, má příjem ze své farmy, může si také na farmu vzít úvěr a je poměrně snadné, aby si kupoval další půdu. Avšak pro nového zemědělce, který chce začít a který nemá přístup k financování, k veřejným dotacím či bankovním úvěrům, je velmi obtížné, aby konkuroval již prosperujícím zemědělcům.
Třetí problematickou oblastí je dopad na životní prostředí. Koncentrace půdy často znamená, že půda je velmi homogenizovaná, pěstují se na ní monokultury, dochází zde ke značné specializaci a úbytku krajinných prvků a biodiverzity. Často se ve velké míře používají zmíněné pesticidy a hnojiva, které způsobují znečištění vody a které mají vliv na změnu klimatu.