Čím je pro nás půda?

Základ lidské civilizace

Půda umožňuje růst rostlin, které člověk používá jako potraviny, léky a k mnoha dalším účelům. Je tak základem celé lidské civilizace a kultury.

Život v půdě

Úrodnost půdy, její schopnost rodit, dávat úrodu, je podmíněna nejen přítomností humusu jako produktu života půdních organismů, ale i jejich živou přítomností a aktivitou. Smrt půdních organismů rychle vede ke ztrátě struktury a úrodnosti půdy.

Ekologická péče

Péče o půdu a její úrodnost tudíž zahrnuje především péči o půdní organismy. Ta spočívá v dodržování vyvážených osevních postupů, dostatečném zastoupení pícnin, v zařazování meziplodin, v hnojení statkovými hnojivy, v pečlivém výběru zemědělské techniky. 

Trvalá úroda

Za úrodnou považujeme takovou půdu, která je schopna rodit dlouhodobě či trvale. Maximalizace výnosů pomocí průmyslových hnojiv vede podle našeho názoru k poškozování půdní úrodnosti a dalších funkcí půdy, jako je například zadržování vody v krajině.

Půdní drobty

Základní půdní jednotkou je tzv. půdní drobt, který se vyznačuje oblostí. Ostré hrany svědčí o špatné struktuře půdy. Půdní drobty vznikají spojováním minerálních částeček organickým tmelem, který je produktem půdních organismů. Úrodná půda je drobtovitá.

Půda a voda v krajině

Zdravá, drobtovitá půda je schopna přijmout velké množství vody, čímž se doplňují zásoby podzemní vody a krajina je lépe chráněna před povodněmi i erozí. Přítomnost vody v krajině má zásadní vliv na její mikroklima.

Půda je dar

Půdu považujeme za přírodní útvar, respektive výtvor, o který má člověk pečovat jako o něco, co je mu svěřeno k obživě lidí, který však nemá sloužit k ukládání peněz, ke spekulacím atd. Půda je dar, nikoli komodita. 

Svoboda půdy

Půdu jsem jako člověk nevyrobil a z principu věci ji ani nemohu vlastnit; mohu ji jen užívat a měl bych ji užívat tak, aby se mým užíváním zlepšovala. Svoboda je tak pro nás spojena s odpovědností.

Vlastnictví půdy

Dospěli jsme k poznání, že půdu nelze z podstaty věci vlastnit, stejně jako nelze vlastnit vzduch ani vodu – a jako nelze vlastnit ani člověka. Není to poznatek nový, řada lidí si tuto skutečnost uvědomuje už dlouho a v různých zemích existuje mnoho aktivit podobných té naší. Jejich snahou je postupně, krok za krokem a hlavně dobrovolně, na základě poznání, půdu osvobozovat – převádět ji ze soukromých rukou do rukou nadací, pozemkových spolků apod. a poskytovat ji těm, kdo na ní budou šetrně a odpovědně hospodařit. Tedy postarat se o to, aby půda mohla řádně sloužit svému účelu a nebyla zneužívána ani jako „komodita“ k výhodnému uložení kapitálu, ani jako zdroj příjmů z nešetrného, půdu umrtvujícího pěstování plodin. Tato myšlenka byla jedním z prvotních impulzů při vzniku naší nadace a naši činnost (vkládání půdy do nadační jistiny, a tedy její vyjímání z trhu) považujeme za jeden z možných způsobů osvobození půdy ve výše uvedeném smyslu.

Přáli bychom si, aby si stále více lidí uvědomovalo, že půda není a nemůže být zboží, ani primárně zdroj finančního zisku, nýbrž že je zdrojem obživy nás všech, a že na tom, jak se s ní hospodaří, závisí naše budoucnost. Ovšem způsob hospodaření a vůbec zacházení s půdou vždy vychází z toho, jaký k ní máme vztah, jak o ní smýšlíme. Smýšlíme-li o ní jako o svém otroku, tak se k ní podle toho také chováme. Je-li pro nás partnerem, k němuž cítíme hlubokou úctu a vděčnost, přijde nám její vlastnění přirozeně jako nepatřičné. V naší nadaci chceme vytvořit prostor pro to, aby si stále více lidí uvědomovalo, že tento cit je zdravý, a ukázat cestu, jak v souladu s ním vytvořit zdravou sociální realitu, jejíž součástí je model „vlastnictví“ půdy založený na hlubokém a úctyplném vztahu k půdě a k Zemi.

Přístup k půdě

Přístup k půdě je odrazovým můstkem a pojítkem mezi mnoha tématy, které se dotýkají zemědělské krajiny. Všechna tato témata mají přímý vliv na produkci místních potravin, lokální ekonomiku, rozvoj venkova a kvalitu životního prostředí. Z toho důvodu si zaslouží zvýšenou pozornost nejen mezi vlastníky půdy a zemědělci, ale i napříč celou společností.

Přístup k půdě (Access to land = A2L) je základní koncept, který vytváří podmínky pro ekologické zemědělce tak, aby pro ně zemědělské pozemky byly:

Přístupné

Dostatek zemědělské půdy na vhodném místě, která je přístupná zemědělskou technikou

Vhodné pro zemědělské využití

Na půdu pohlížíme jako na dar, ne jako na komoditu.

Cenově dostupné

K nákupu nebo pronájmu

Přehledné z hlediska majetkoprávních vztahů

Jasné rozdělení práv a povinností mezi majiteli půdy

Dostupnost pozemků pro malé a začínající zemědělce se stává velkou překážkou z několika důvodů. V dnešní době dochází k velkým záborům zemědělské půdy nejčastěji z důvodu urbanizace a developerských záměrů. Další překážkou je koncentrace zemědělské půdy v držbě či pronájmu stávajících velkých agrokomplexů.

Jinou významnou překážkou jsou investoři a spekulanti, kteří skupují pozemky za účelem zvyšování svého kapitálu. Při takových podmínkách jsou někteří zemědělci – zvláště pokud mají malé výměry svých hospodářství a nedisponují značnými finančními rezervami – v konkurenční nevýhodě vůči těmto velkým hráčům na trhu s půdou.

To jsou hlavní důvody, proč po celé Evropě i ve Spojených státech vznikají neziskové organizace, které pomáhají tyto překážky zemědělcům překonávat.V Evropě byla založena v roce 2012 síť Access to Land Network, která funguje jako neformální platforma pro již téměř 20 organizací z několika zemí Evropy. Jejím hlavním posláním je spojit existující organizace, které se věnují podpoře přístupu k půdě a podporovat vznik nových organizací v dalších evropských zemích. Nadace Pro půdu je členem této sítě od roku 2017.